|
|
Česká putování za Richardem Wagnerem
Fránek, Michal ; Kopecký, J.
Studie zkoumá fenomén českých cest za slavným německým skladatelem Richardem Wagnerem a do míst spojených s jeho kultem (Mnichov, Bayreuth, Curych atd.). Zaměřuje se na wagnerovské cesty – uskutečněné i neuskutečněné – českých skladatelů (Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich, Josef Bohuslav Foerster), interpretů (Ema Destinnová, Karel Burian aj.), hudebních kritiků (Otakar Hostinský, V. V. Zelený), malířů (Jaroslav Čermák) a spisovatelů (Julius Zeyer, Jaroslav Maria, Teréza Nováková), přičemž sleduje jejich různé motivace.
|
|
|
Bayreuthské hudební slavnosti v době nacistického Německa
Kapsová, Anna ; Lizcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou Bayreuthské hudební slavnosti v době nacistického Německa. Jedná se o významný hudební a divadelní festival spojený především s osobností německého hudebního skladatele Richarda Wagnera, který jej založil. Tento skladatel bývá často spojován s nacistickou ideologií, a to z vícero důvodů, které budou podrobněji pojednány v teoretické části práce, která se věnuje také problematice nacistické propagandy v médiích a propagandě ve spojitosti s hudbou. Po jmenování Adolfa Hitlera německým kancléřem a nástupu nacismu k moci byly Bayreuthské hudební slavnosti podobně jako další kulturní události podřízeny nacistické kontrole a využívány jako politický nástroj k propagandě. Jejich fungování tak bylo v této době i následně během druhé světové války významně ovlivněno. Praktická část práce se zaměřuje především na průběh a podobu Bayreuthských hudebních slavností mezi lety 1933 a 1945 a také na participaci Adolfa Hitlera na slavnostech mimo jiné se zřetelem na jeho politické proslovy, pořádání recepcí pro umělce, uctívání zesnulého skladatele Richarda Wagnera či financování festivalu. Zmíněné jsou také jeho osobní vztahy s rodinou Wagnerů a Bayreuthské hudební slavnosti v souvislosti s tiskem.
|
|
|
Joseph Aloys Tichatschek (1807-1886) "Z tenorů největší rek"
Kajzar, Martin
Joseph Aloys Tichatscheck patřil mezi výrazné pěvecké osobnosti nejen díky originální interpretaci oper a hudebních dramat Richarda Wagnera, ale především pro svoji uměleckou komplexnost. Za svůj život absolvoval bohatou pěveckou kariéru v Německu, ale i v řadě dalších zemí Evropy. Byl takřka pěveckým symbolem Wagnerova hudebního dramatu a ryzím archetypem oboru Heldentenor. Již za Wagnerova života se navíc stal významným propagátorem skladatelova díla. Práce vznikala na základě pramenného výzkumu v tuzemsku (Praha, Teplice nad Metují) i v zahraničí (Bayreuth, Berlín, Drážďany, Frankfurt, Lipsko, Moskva, Neuruppin, Vídeň), ale také díky celosvětovým digitalizovaným archivům a národním knihovnám, rukopisným materiálům, novinovým a časopiseckým kritikám, fotografiím a vzpomínkám potomků. Dnes je to více než dvě století od umělcova narození a tato práce usiluje o první ucelený umělecký i osobnostní profil Josepha Tichatschecka jako výsledek původní badatelské činnosti.
|
|
|
Joseph Aloys Tichatschek (1807-1886) "Z tenorů největší rek"
Kajzar, Martin
Joseph Aloys Tichatscheck patřil mezi výrazné pěvecké osobnosti nejen díky originální interpretaci oper a hudebních dramat Richarda Wagnera, ale především pro svoji uměleckou komplexnost. Za svůj život absolvoval bohatou pěveckou kariéru v Německu, ale i v řadě dalších zemí Evropy. Byl takřka pěveckým symbolem Wagnerova hudebního dramatu a ryzím archetypem oboru Heldentenor. Již za Wagnerova života se navíc stal významným propagátorem skladatelova díla. Práce vznikala na základě pramenného výzkumu v tuzemsku (Praha, Teplice nad Metují) i v zahraničí (Bayreuth, Berlín, Drážďany, Frankfurt, Lipsko, Moskva, Neuruppin, Vídeň), ale také díky celosvětovým digitalizovaným archivům a národním knihovnám, rukopisným materiálům, novinovým a časopiseckým kritikám, fotografiím a vzpomínkám potomků. Dnes je to více než dvě století od umělcova narození a tato práce usiluje o první ucelený umělecký i osobnostní profil Josepha Tichatschecka jako výsledek původní badatelské činnosti.
|
|
|
Filosofie hudby u A. Schopenhauera a F. Nietzscheho
ŽIŽKOVÁ, Lenka
Práce se zabývá problematikou fenoménu hudby ve filosofii Arthura Schopenhauera a Friedricha Nietzscheho. Jaké místo hudba zaujímá v jejich filosofii, jak ji chápali a definovali? To jsou hlavní otázky, které jsou postupně rozebírány a zodpovězeny. Kvalifikační práce je rozčleněna do tří částí. První se zabývá pojetím hudby u Schopenhauera, druhá u Nietzscheho a třetí posouzením rozdílnosti jejich myšlenek v problematice vůle jako hudby. V práci se nachází i praktická část, a to rozbor Nietzscheho rané hudební skladby. Též poukazuji i na osobnost skladatele Richarda Wagnera, jenž byl ovlivněn oběma filosofy a naopak. V závěru práce hodnotím a shrnuji, zda byl cíl bakalářské práce naplněn a zodpovězeny výše položené otázky.
|
|
|
K otázce dramaturgie Kittlovy opery Bianca und Giuseppe oder Die Franzosen vor Nizza
Šochman, Martin ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Česká operní produkce tzv. "předsmetanovského" období představuje doposud hudebními historiky nezaslouženě opomíjené téma. Cílem této práce je zčásti splatit onen dluh, a to ukázáním Kittlovy opery Bianca und Giuseppe oder Die Franzosen vor Nizza (na libreto Richarda Wagnera podle románové předlohy Heinricha Königa Die hohe Braut) jako příkladu dokumentujícího kvalitní úroveň pražské scény poloviny století. Jádro práce je tvořeno dramaturgickou analýzou výsledného tvaru opery, jež postupuje ve třech hlavních krocích. 1. Nejdříve je ve světle Königova života představena hlavní myšlenka a její estetické uchopení v jeho románu. 2. Další kapitola se věnuje Wagnerovu libretu. Kromě ukázání rozdílnosti románové a operní estetiky je zde kladen důraz především na dramaturgické prostředky, s nimiž Wagner pracuje: různé využití lokálního koloritu (couleur locale), ansámblová čísla typu pezzo concertato, práce se specifickými časovými strukturami v opeře či alegorické využití technik spectacle d'optique. 3. Následující kapitola se snaží kriticky zhodnotit, do jaké míry se Kittlovi podařilo vystihnout Wagnerovu intenci, nebo, jinými slovy: do jaké míry se Wagnerův "básnický záměr" (dichterische Absicht) uskutečnil v Kittlově zhudebnění. Kittlova změna závěru opery je zde interpretována jako řešení, jež do značné míry...
|
|
|
Teorie intermediality v kontextu díla Heinera Goebbelse
Mocek, Jan ; Pšenička, Martin (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza performance Eraritjaritjaka čelného představitele současného německého experimentálního divadla Heinera Goebbelse. První část usiluje o kontextualizaci Goebbelsovy tvorby v širším smyslu, a je tedy věnována explikaci nového divadelního žánru Théâtre musical, který zastřešuje performance tohoto typu. Další pasáž se zaměřuje především na Goebbelsovy teoretické názory a zároveň tak charakterizuje základní rysy poetiky divadla tohoto nekonvenčního umělce. Stěžejní část práce pak tvoří analýza pozoruhodného představení Eraritjaritjaka, jež se soustředí na fungování základních komponentů v celkové struktuře inscenace.
|
host ::
RSS.